Sokol Radomyšl Sokol Radomyšl

HC Sokol Radomyšl

 

p1080783 p1110539 p1150969 p1150976 dsc_0330 dsc_2916

Strážci zlatého double

Tak se to zase povedlo. Po roce obhájil Sokol Radomyšl „C“ vítězství v turnaji ŠHL!!! Jak k tomu asi tak došlo. Vzal jsem si na hrb organizaci celého celého turnaje, tedy jeho přípravné fáze v našem týmu. A jak to tak bývá, měl jsem přidělané starosti s počtem lidí. Po zveřejnění pozvánky se mi ozvalo 11 možná 12 lidí, že jsem musel některé odmítat. No, to bychom ale nebyli my, kdyby se to během týdne tak nějak po chlapsku nezkomplikovalo. Kvůli pracovní povinnostem, frejířskému rejdění a kapavce se stalo, že nás bylo nakonec osm, takže bylo jasné, že si budu muset vzít věci a nastoupit v rámci dobré věci a záchraně fyzického fondu ostatních hráčů. Měl jsem pěkně vymyšleno, že se ukryji v obraně, budu pozorovat nenápadně dění od svojí modré čáry abych se moc neunavil a měl jsem připravenu i výmluvu, že hlídám brankáře, aby neupad. Nicméně samozvaný trenér Míša vyloupl sestavu, kde jsem figuroval na postu Jaromíra Jágra, jen to číslo na zádech mi chybělo. První zápas jsme absolvovali s týmem HC Záboří. Sedíme takhle v šatně a najednou se tam objevil Franta Náprstek v dresu soupeře, že prý se jde podívat jak jsme rozložený před zápasem. Tak jsme mu řekli, aby nebuzeroval a šli jsme na to. První tři minuty se zápas nevyvíjel nic moc, soupeře jsme zatlačili do jejich pásma jak mamut stolici, ale gól nic. Já jsem zvolil taktiku defenzivního útočníka s důsledně bráněným středním pásmem a pamatující si příkazy trenéra „A“ týmu z minulé sezóny neustále jsem si říkal „na osu, na osu“. Jen nevím co to má znamenat. Pak najednou zaplulo do hostující branky takové nenápadné nahození, vedli jsme jedna nula a pak se to rozjelo. Konečné skóre asi 7:0 nebo kolik, ale to bylo jedno. Já jsme si, postupem času řekl, že už asi neprohrajeme, takže by asi snad bylo dobrý, kdybych se motal někde kolem brány. A málem se to vyplatilo. Začal jsem sbírat plus body jak na běžícím pásu a nechybělo mnoho a přimotal jsem se i ke gólu. Stačilo jen přehodit ležícího brankáře  a ne ho trefit mezi roztažené nohy do vajec. No snad příště. Druhý zápas jsme hráli z Drachkovem, který byl přizván na turnaj a vzhledem k tomu, že prohrál první zápas se Zábořím, tak jsme si říkali, že jen bytelně potrénujeme. Realita byla ale jiná. Před zápasem přišel do šatny druhej škodič a to Kazan, kterej přišel ve dresu soupeře, že prej je nemůže opustit. Půjčili jsme si tedy z Agro Blatná jednoho playera a šli jsme na to. Zápas byl dvacet minut docela vyrovnaný, až ke konci jsme to rozhodli a odskočili o tři góly. Bůh ví, jak by to ale dopadlo, kdyby za stavu 3:2 pro nás, Franta Náprstek převlíknuvší další dres, po objetí našeho gólmana před prázdnou brankou zasunul a netrefil jen tyčku. Protože podobný kousek předvedl i v utkání o třetí místo, rozhodl jsme se ho vyhlásit dřevákem večera. Tak jsme tedy postoupili do finále. No a protože druhá skupina měla jedno velké překvapení a to zejména, že vítěz soutěže Agro Blatná neuhrál v turnaji ani bod, mělo finále úplně stejné složení jako vloni. HC Sokol Radomyšl:HC Štíři Jetenovice. No a já, poslouchaje bezmezně mojí manželku, která mi při odchodu z domu řekla: „Hlavně se tam nevyřiď“, jsem přenechal finále mladším. Půjčili jsme si z Agro Blatná tentokráte playery dva a mohlo se začít. Samozvanec Míša překopal sestavu, kde Mrazák figuroval na beku a zbytek v útoku. Tento taktický tah soupeře tak zmátl, že po celý zápas nevěděl, co hrát. Dlouho se hrálo 0:0, ne a ne to tam padnout. Hra se přelévala z jedné strany na druhou a divákům si myslím, že se i líbila. Vedli jsme jedna nula po takové, jak by řekl Gabo Zelenaj, trmě vrmě, ale soupeř relativně brzo vyrovnal. Už jsme viděli penalty, když po naší obrovské chybě obrany ujel soupeř 2 na 0 a zvýšil asi 2 a půl minuty hrubého do konce na 2:1. Byli jsme zdrcení jak jak plejtvák myšok, když mu v hlubinách oceánu neodpovídá žádná plejtváčice na jeho milostné volání, ale já vykřikl: „Nic  se neděje, máme ještě minutu a půl hrubého času na vyrovnání“. Což tedy nebylo mnoho. Nicméně na led šlo to nejlepší co jsme měli, rozehrál se útok, k puku se dostal Jarda Vinopal (výpůjčka od Agra), projel středním pásmem, za modrou napřáhl, vypálil bombu jak u Verdunu, já jsme dělal áách, jako že jsme ho tam viděl, ale nic. Nicméně puk se odrazil do kouta, tam se motal Láďa Kropík, od něj se odrazil puk směrem k bráně, kde se momentálně motal Víťa Křišťan a neomylně vyhnal všechny pavouky z branky. Do dneška říkají, bojím bojím. Tak to tedy bylo 2:2 a za posledních 20 vteřin se už nic nestalo a tak se šlo na penalty. Víťa Křišťan a výpůjčka z Agra Pavel Srb proměnili a vzhledem k tomu, že soupeře vychytalo naše číslo jedna v brance a nedali ani gól, tak jsme mohli projevit zaslouženou radost. Vyhráli jsme i se štěstím, ale to k tomu patří. Převzali jsme poháry za 2. místo v soutěži a za vítězství v turnaji, které budou po zásluze umístěny v síni slávy Sokola Radomyšl. Nám nezbývá, než poctivě zahájit letní přípravu (což znamená přibrat co nejmíň kilo) a příští rok se jede na novo.

Informace o článku

Datum
15.03.2014

Autor
Homér

Kategorie

Comments are closed.