Sokol Radomyšl Sokol Radomyšl

HC Sokol Radomyšl

 

p1080796 p1080802 p1110542 b-david-havelec dsc_0332 dsc_0337

Vejce na tvrdo

Jo jo, je to asi tak pomalu rok nebo tak nějak možná, co jsem psal článek o tom, že jsme obhájili první místo na turnaji Šumavské hokejové ligy v Sušici. Byl jsme napnut jak struna od piána opilého ladiče, jestli se nám podaří udělat zlatý hattrick. Na úvod bych rád poznamenal, že o této atrakci mluvíme už asi měsíc a účast mi původně přislíbilo tolik lidí, že jsem si myslel, že budeme muset udělat druhý tým s názvem Kozí bobky. Výsledek byl ten, že ještě včera jsem byl k dispozici jen já a můj pes. A nic na tom nemění ani fakt, že původně se to mělo konat v neděli a v úplně jinou hodinu. To přeci nemůže pro zocelené chlapy být důvodem nechat v tom mého psa samotného. Nicméně opět jako každý rok se projevily manažerské schopnosti mojí maličkosti, když se mi podařilo vytvořit z žížaly kompost nebo jak se to říká. Je potřeba si nalít čistého vína říci si, že několika jedincům kterým se dostalo této cti, reprezentovat Sokolíky, se z toho tak zatočila hlava, že strávili předzápasovou přípravou a rozborem soupeřů prý mezi „kejtami“ (nevím, co toto slovo znamená, ale pravděpodobně se jedná o krajové označení televizního studia vybaveného elektronickou tužkou) a při odjezdu je bylo nutno za přispění jednoho litru jakékoliv tekutiny mimo mateřského mléka vytáhnout z postele. Před prvním zápasem jsme si prohlédli dvoje brusle, z nihž jedny vyhrály extraligu, druhé KHL a nyní se jim dostalo té cti projet se po Sušickém ledě. Stejně skončily polité pivem. Vyjeli jsme na led, já jsem zaujal místo v útoku vedle útočných es mezinárodního formátu. Jeden byl Pat a druhý Mat. A  i když se snažili mi to nekazit, moc se to nevedlo. Dostával jsem se totiž moc podezdřele často na puk (asi tak jednou za 3 střídání), tak jsme si to na střídačce vysvětlili, že takhle by to nešlo a že musíme hrát svojí hru a jezdit pořád na osu a pak to teprve začalo fungovat, protože já nevím, kde to je. Ke hře samotné. Vyhráli jsme. Hlavní příčinou bylo to, že jsme dali víc gólů než soupeř. Dali jsme si pauzu a nabuzeni vítězstvím, zašli někteří jedinci doplnit hladinu alkoholu do místního bufetu. Pár minut před zápasem jsem je došel vylovit a šlo se na to. Bohužel, druhý zápas se nepovedl podle našich představ, protože Pat s Matem mi neprozřetelně sdělili, kde je osa (bylo mi vysvětleno, že se jedná o červenou čáru) a tak jsme druhý zápas strávil ježděním po ní od mantinelu k mantinelu a bohužel pro tým jsem se potkal s pukem při každém přechodu do útoku a to byl zásadní kámen úrazu. Prohráli jsme. Hlavní příčinou bylo, že soupeř dal víc gólů než my. Tedy úplně přesně, my nedali žádný. No nic. Pat nás po druhém zápase opustil a tak jsem se dostal do kolotoče střídání hráčů padni kam padni a na hledání osy jsem neměl čas. Třetí zápas byl už podle našich představ, vyhráli jsme ho 7:2 nebo kolik a obsadili jsme celkové druhé místo. Dostali jsme diplom a pohár, které budou součástí naší Hall of Fame. Cesta domů probíhala celkem poklidně, těšil jsme se na řízek jak sloní ucho (ve skrytu duše jsem doufal, že by při dobré konstelaci hvězd díky vlivu měsíce, který byl v konjunkci se Saturnem, mohly být dva), ale dočkal jsem se řízku velikosti Mexickéhon dolaru. No nic, příště snad bude líp.

Informace o článku

Datum
21.03.2015

Autor
Homér

Kategorie

Comments are closed.