Sokol Radomyšl Sokol Radomyšl

HC Sokol Radomyšl

 

p1080775 p1080779 p1080805 p1150596 radek-volf-a-radomysl dsc_0317

Nirvána

Tak jsem se na nějakou dobu odmlčel, bo jsem měl nějaké povinnosti a venkovní utkání mě nějak míjejí. Po našem prvním vítězství nad Pelhřimovem, jsme se vrátili zpátky na zem, když jsme po nanicovatém výkonu podlehli v Soběslavi. Poté se nám podařilo skolit Vajgar a minulý týden také Veselí. Tam jsme naopak ukázali výkon hodný komsomolce a nandali jsme domácím devítku. Ti to podle očitých svědků (náčelník a vrchní provianťák) moc nedávali a pár zákroky způsobili našim borcům bebíčka. Pěnda změnil úsměv, Říha má slušivou sádru na tři týdny a Šíša si pohmoždil plecko, když ho vyděsil domácí hráč a on narazil do ledu nebo kam.

Zato dnes nastal velký den. Pohodlně jsem se usadil na manažerskou lavici vedle novodobých manažerů západního střihu a jal jsem se sledovat dnešní bitvu s Milevskem. Na obou stranách se vyskytlo pár známých tváří, které byly zoceleny nejednou lítou bitvou a tak jsme byl zvědav, jak souboj dopadne. Dlužno říci, že hokej se hrál velmi pěkný (teda mně se líbil, na což by mi řekl bývalý trenér, že tomu nerozumím) a my se mohli těšit alespoň z naší územní převahy. V přesilovce na začátku utkání jsme plácali do puku jak medvěd do úlu, ale místo sladkého medu v podobě gólu jsme přidělali jen několik šmouh na mantinelu a brankaři hostí jsme nandali několik nových děr do plastrónu. Pepa Slavík s Petrem Kicou se snažili udělat něco s výsledkem svými výpady ve stylu Pat a Mat, ale štěstěna jim v první třetině moc nepřála, tak výsledkem bylo pouze vyděšení soupeřova týmu. Abych udělal zpravodajství za dost, nutno říci, že jsme měli optickou převahu, více šancí, nicméně soupeř také občas tvrdil muziku, když trefil po samostatném úniku v 16. minutě tyč a dalších několik šancí nebylo také jen do počtu. Za zmínku stojí snad jen neuvěřitelná střela Tomáše Burkoně, kterou sestřelil hostujícího hráče a zúročil tak týdenní trénink horních partií těla, prováděný za stolem v kanceláři. Ani pár vteřinová přesilovka 5 na 3 nepřinesla výsledek a tak do šaten se šlo za stavu 0:0. O přestávce asi zavonělo kuře nebo co a naši borci se tímto dopingem vyhecovali k lepšímu výkonu. Začátek druhé třetiny, to bylo něco jiného. Tlačili jsme se do branky jak Jeskyňky ke Smolíčkovi a ne a ne dát gól. Ten visel na vlásku jak revolucionář na provaze, ale nic. Ve 32. minutě jsme konečně vytryskli. Asi radostí. Pavel Kašpařík, přišetší speciálně na tento zápas, se zaparkoval před gólmanem hostí jak baktérie druhu Escherichia ve střevním klku a čekal na příležitost. Ta přišla po tvrdé střele Danově, umně schované v romantickém mlžném oparu, vznášejícím se nad ledovou plochou. Hostující gólman dokázal tuto střelu vyrazit betonem (malta došla) a na to čekal výše zmíněný lišák a tak na 22. pokus dorazil puk do brány. Za minutu bylo ještě veseleji. Asi tak někde na naší modré čáře vybojovat Radek Hovora na hostujícím hráči puk. Zapřel se do ledu a vydal se směrem k soupeřově bráně. Soupeřův hráč se však nechtěl vzdát a visel na něm jak vepřová půlka na háku a nedovolil mu zakončit. Souboj pokračoval ještě za brankou, kde ale  hráč Milevska odpadl ze souboje a Hovy vykouzlil úžasnou zadovku, kterou nalezl hokejku najetého Petra Kicy, který si věděl rady, co s pukem a dal druhý gól. Mohlo být ještě veseleji, když o další minutu později, když úlohu lupiče převzal Ondřej Gába, ujížděl sám na bránu, na útočné modré ho sejmuli a v následné výhodě jeden z našich hráčů místo gólmana vykoupal sám sebe. V přesilovce nás podržel náš gólman, který lapil samostatný nájezd soupeře a na konci třetiny ještě několik šancí soupeře, který zatopil pod kotlem. Čtyři minuty před koncem druhé třetiny, v naší přesilovce se opakovala situace jako při prvním gólu. Rup šup drb šajba, Pavel Kašpařík po střele Danově uklidil podruhé puk do branky a vedli jsme 3:0. Na konci třetiny ještě pár šancí soupeře, ale ubránili jsme to. To se nedá ale říci o začátku třetí třetiny, kdy jsme hráli v oslabení a po takovém nedorozumění gólmana a obránců a po následném propadnutí na puku se dostal ke kotouči hostující Milan Bláha, položil si našeho gólmana na led, jak vojín Jasánek svazačku na pažit a bekhendem neomylně vymetl horní patra naší branky. 3:1. Hra se přelévala ze strany na stranu a nechybělo mnoho a mohli jsme jako sorry dostat i druhý gól. Jako například v 53. minutě, kdy před soupeřovými hráči zívala prázdná branka, rušená pouze občasnými přejezdy našich hráčů jak  při posunování na dráze a stejně se puk objevil tak nějak záhadně ve změti výstrojí našich bránících hráčů, obohacených o výstroj gólmana. Dvě a půl minuty před koncem se soupeř odhodlal k power play a a v něm náš personalista nahrál Břízkovi a ten rozvlnil prázdnou síť. Heuréka, hřejeme se na druhém místě tabulky a jedeme dál.

 

TJ Sokol Radomyšl – HC Milevsko 4:1 (0:0, 3:0, 1:1)
Góly a nahrávky: 
32. Kašpařík (Jungbauer, Slavík), 33. Kica (Hovora), 36. Kašpařík (Jungbauer, Burkoň), 59. P. Březina (O. Gába, Hovora) – 41. Mil. Bláha (Nevolný, Kořánek).
Rozhodčí: Vovčko – P. Bělohlav ml., Karlín.
Vyloučení: 5:5.
Využití: 2:1.
Diváků: 116.
S. Radomyšl: R. Kříž – Burkoň, Pěnička, P. Procházka, Kozák, R. Volf ml., Vejda – Jungbauer, Kašpařík, Slavík, O. Gába, Hovora, Kica, P. Březina, Šimoník, V. Marek. Trenéři Radek Hovora a Zdeněk Javůrek.
HC Milevsko: Panec – Štych, Čunát, J. Havran, A. Hájek, Hošek, Votruba – Nevolný, Mil. Bláha, Kořánek, T. Bílek, Suchan, T. Novotný, Sláma, Fencl, Fořt. Trenéři Luboš Krupka a Emil Švec st.

Informace o článku

Datum
21.10.2017

Autor
Homér

Kategorie

Comments are closed.