Sokol Radomyšl Sokol Radomyšl

HC Sokol Radomyšl

 

p1080769 p1080792 p1150597 p1110560 myslivec-penicka-bouska-major_0 dsc_2686

Lokomotiva přetlačena

Tak tu máme nový rok. Se starým jsme se rozloučili důstojně, s krkovicí ve chřtánu a vrhli jsme se vstříc roku novému. Chtěli jsme vzít šanci za pačesy našeho trenéra, ale asi mu málo vyrostly nebo co, protože první zápas v Jindřichově Hradci jsme nedovedli do vítězného konce a doslova odhodili šanci dostat se na první místo, které opustili hráči druhého nejlepšího celku na okrese Strakonice v loňské sezóně.

HC Vajgar J. Hradec – TJ Sokol Radomyšl 5:4 sn (0:2, 3:0, 1:2 – 0:0)
Góly a nahrávky: 
31. R. Procházka (Lazorišák), 32. Gurka (Chmel), 35. Gurka (Havelka, Navrátil), 56. Gurka (Chmel), rozh. nájezd R. Procházka – 6. Burkoň (J. Řehoř), 6. Fr. Bárta (P. Březina), 45. K. Strnad, 46. Jungbauer (J. Řehoř, Burkoň).
Rozhodčí: D. Urban – Deim, Maxa.
Vyloučení: 3:6, navíc Ondřej (Vajgar) 10 minut + do konce, J. Řehoř (Radomyšl) 10 minut.
Využití: 1:0.
Diváků: 260.
HC Vajgar: Kubeš – Janeček, Ištvánik, Chmel, Kubín, Tržil, R. Procházka – Kalvas, Navrátil, Jasanský, M. Přibyl, M. Stach, Gurka, Ondřej, Lazorišák, M. Jindra, Havelka. Trenéři Zdeněk Ledvinka a Robert Procházka.
S. Radomyšl: Kafka – Pěnička, Burkoň, P. Procházka, Kozák, Vejda, R. Volf ml. – Slavík, Jungbauer, J. Řehoř, Kica, Hovora, Šimoník, Fr. Bárta, P. Březina, K. Strnad. Trenéři Radek Hovora a Zdeněk Javůrek.

No ale naši plejeři hodili takovýto výsledek za hlavu a v neděli v 17.40 se rozhodli popasovat s veselskou Lokomotivou, která přijela auty nebo čím.  S gólmanem v brance a hráči v poli jsme byli rozhodnuti odčinit výsledek z minulého zápasu. Jediným absentérem byl Píďa, kterého skolil moribundus v podobě rýmičky kombinované s plochými nohami, ale jinak sestava dobrá. Prvních pár minut se soupeři asi očuchávali, neboť začátek byl vlažný, jako horká voda za 0,325 sekundy vylitá na Sibiři z okna. Jediným světlým okamžikem bylo trenérovo provětrání rukavice soupeřova gólmana v čase 2:25. To ale byla pouze předzvěst tajfunu Irena, který spustil soupeř na našem ledě. Moc jsme se do útočného pásma nedostávali, což po špatném vyhození z našeho obranného pásma a následném závaru před naší brankou vyústilo k doplácání kotouče za brankovou čáru. Za 6 minut sice bylo srovnáno, když Pěnda nahazoval puk na gólmana a Dan Jungbauer šikovně tečoval puk do branky, ale mezitím jsem chtěl začít sochat bronzovou bustu našemu gólmanovi, neboť chytil asi 4 tutovky doupeřů, včetně několika zájezdů. Kupili jsme chyby a po jedné takové si hostující hráči udělali z našich obránců prádlo a hostující hráč Benda měl snadnou úlohu dát do prázdné brány. Tlačili jsme se do soupeřovi branky jako pižmoň v městské hromadné dopravě a šlo nám to bezvadně, až na to, že náš gólman opět musel chytit několik tutovek a po propadnutí na útočné modré čáře se soupeř dostal do nájezdu 2 na 1 a kupodivu zavěsil. V poslední minutě první třetiny jsme předváděli asi to nejlepší, co jsme za celou třetinu ukázali. Fanda Bárta po dorážce snížil a nechybělo mnoho a Říha a jiní ještě pár vteřin před koncem mohli vyrovnat. Veseleji se šlo do kabin. Než jsem se vrátil z kafe, tak jsme vyrovnali a nadechli jsme se. Nadechli jsme se tak moc, že hráč s nejhlubším nádechem Karel Strnad doplácal vyrovnávající gól. To byla ta pravá nirvána. Jenže asi jsme si zasvinili plicní sklípky (alveoly), protože při nějakém dalším střídání se opět do prázdné brány soupeř poslal do vedení. Na to se nemohl dívat největší nadechnutec Karel Strnad a vyrovnal. Mezitím se náš gólman snažil seč mu síly stačily, abych měl ostrou brusku a mohl tu bustu udělat pořádně, protože někdy téměř zázračně vytáhl zákrok, jako sovětský chirurg při operaci Meresjeva.  Poslední třetinu jsem zalezl do VIP, bo jsem čekal mé odvolání jako taxislužba mojí dcery, což se také stalo. Ještě jsem zahlédl Dymákův gól v 42. minutě, kdy hlemýždí střelou, kdy puk dostal trajektorii létajícího talíře, kličkujícího u Roswellu, překonal nic netušícího hostujícího gólmana. Pak jsem odjel a neviděl jsem hostující tlak, čarování našeho gólmana, hru bez gólmana a náš pojišťující gól z hole našeho Pepy SkoroFarmixe. Gólmanovi Ríšovi bych rád sdělil, že jsem nesehnal tolik bronzu, abych udělal hlavu odpovídající kvality včetně mřížky a tak musíme tento počin nechat na jindy.

TJ Sokol Radomyšl – TJ Loko Veselí nad Lužnicí 6:4 (2:3, 2:1, 2:0)
Góly a nahrávky: 
10. Jungbauer (Pěnička), 20. Fr. Bárta (R. Volf ml.), 21. K. Strnad (O. Gába), 22. K. Strnad (Hovora, P. Procházka), 42. R. Volf, 60. Slavík (Burkoň, Jungbauer) – 4. Mikeska (Krampl, M. Čáp), 12. R. Benda (Klimeš), 18. Mikeska (M. Čáp), 30. R. Benda (Krampl, Klimeš).
Rozhodčí: Kraval – Deim, Maxa.
Vyloučení: 5:4.
Využití: 1:0.
Diváků: 102.
S. Radomyšl: R. Kříž – Pěnička, Burkoň, P. Procházka, Kozák, Vejda, R. Volf ml. – J. Řehoř, Jungbauer, Slavík, K. Strnad, Hovora, O. Gába, Fr. Bárta, P. Březina, Šimoník. Trenéři Radek Hovora a Zdeněk Javůrek.
Loko Veselí: F. Dvořák – Krampl, L. Míchal, Kyml, Nehoda, Malecha – M. Čáp, Mikeska, M. Drs, J. Míchal, Arnold, Bůžek, Klimeš, R. Benda, Vlach. Trenéři David Šošovica a Michal Špička.

Informace o článku

Datum
16.01.2018

Autor
Homér

Kategorie

Comments are closed.