Sokol Radomyšl Sokol Radomyšl

HC Sokol Radomyšl

 

p1080768 p1080781 p1110537_0 dsc_0318 dsc_0321 dsc_2871

Včera večer u sila …

Já se hanbou dusila, mám to za sebou. Tak by se asi dala popsat letošní sezóna slovy písně z šou Ivana Mládka. Co asi tak k tomu napsat. Na začátku sezóny jsem pln odhodlání, jako kanec vietnamského prasete při rochnění se v bahně, vyhlížel světlé zítřky orámované vítězstvími ve slovutné KHL. Dopřáno mi ale bylo pouze prvních pár zápasů, kdy jsme se díky neuvěřitelné shodě náhod asi tak 2 hodiny vyhřívali na prvním místě. Asi jako když si medvěd vychutnává zimní spánek a vyskočí mu po neočekávaném převalení plotýnka. No nic. Plni odhodlání, posíleni vydatnou letní přípravou protkanou nejedním točeným jsme nastoupili na led. První zápasy neukazovali nic, co by mělo vybočovat z dob, kdy jsme se stali nejlepším týmem na okrese Strkánice, ale časy budoucí ukázali, že se hodíme tak do podnikové ligy Masajů v Burkině Faso. Přestalo se nám dařit postupně úplně všechno. Zklamán jsem byl například ze zápasu  s Hlubokou doma, kde si hráči hostí dělali s naší obranou cokoliv se jim zlíbilo a našly by se i další zápasy, kde jsem odcházel s pocitem méněcennosti a s představou, že bych o takovýchto zápasech měl psát ještě nějaké komentáře, mě děsila. Když se k tomu připočte i moje časové vytížení a komentáře k zápasům od náčelníka, pak byl počet reportáží žalostný. Nutno říci, že náčelník trávil také nezvykle mnoho času místo na zápasech v kazatelně, kde dospával čas strávený v pracovním procesu. Pokud mám o této sezóně něco napsat, tak doufám, že se něco podobného již neprožiju. Hodnocení nechám na těch co tomu rozumí, ale za mě asi takhle: Gólman dělal co mohl a i když mu to někdy nelepilo asi ani podle jeho představ, myslím, že v letošní sezóně překonal světový rekord v utrpěných nájezdech 0 na 2, 0 na 3, 1 na 2 a 1 na 3. Překonat to snad mohl jen korejský hokejista Song Dong-hwan při památném vítězství Koreje na Thajskem. Obrana měla za sezónu tolik variací, že ani Magdalena Dobromila Rettigová by nevymyslela tolik knedlíků a v útoku mi připadalo, že někteří ti ogaři snad ani nevěděli, že někteří spoluhráči mají ještě po druhé třetině nagelovanou hlavu. Z toho vyplývalo jediné, stálo to za …… Když se k tomu připočte ještě zranění hrajícího trenéra, ze kterého se stal v nejdůležitější fázi sezóny nehrající kapitán, pak byl problém na světě. No nic. Na závěr se sluší stejně poděkovat všem alespoň za snahu, protože někdy se nedalo nic vytknout, jen to prostě nešlo, realizačnímu týmu za trpělivost, se kterou přistupovalo k celé sezóně a hlavně provianťákovi za neustálý přísun bohaté tomboly. Hlavy vzhůru, do další sezóny se snad vrhnem po hlavě. Letní příprava začne (doufám) tradičním dýchánkem na hřišti v Radomyšli, podbarveným nohejbalovým turnajem a taky nějaký tenis by neškodil. Tak příští sezóně zdar.

Informace o článku

Datum
17.03.2019

Autor
Homér

Kategorie

Comments are closed.